České polovodiče na vzestupu: mezinárodní spolupráce vědců a výrobců rozproudí čipovou ekonomiku v českých regionech

(TZ, Brno, 27. 3. 2025) Český národní polovodičový klastr (Czech National Semiconductor Cluster) mění tvář českého průmyslu a vzdělávání. S podporou svých 42 členů – univerzit i firem – dává v Česku vzniknout prostředí pro vývoj a výrobu polovodičů včetně čipů klíčových pro elektronický a automobilový průmysl, které mohou zásadně posílit ekonomiku a mezinárodní spolupráci České republiky. Úsilí posledních let, jednání a kooperace mají jasné cíle: dostat Česko do pozice silného hráče na polovodičovém trhu nejen v Evropě. A to s sebou přináší nové studijní programy, pracovní místa i investiční příležitosti.

Český národní polovodičový klastr (dále jen CNSC) rozvíjí polovodičovou diplomacii a polovodičové kompetence svých členů z oblasti průmyslu, univerzit, ústavů Akademie věd a dalších subjektů napříč Českem. Naprosto klíčovou roli v rozvoji polovodičového sektoru vedle firem jako onsemi a Codasip hrají české technické vysoké školy, například VUT, ČVUT, ZČU a další.

Kromě výuky nových studijních programů se univerzity zapojují do evropských iniciativ, jako je Digital Europe, v rámci níž realizuje VUT projekt Chips of Europe, nebo Chips JU, díky němuž vzniká národní kompetenční centrum pro polovodiče Czech Semiconductor Centre. Soubor opatření pro podporu samostatnosti Evropské unie v polovodičích a výrobě čipů, na jehož legislativě se mimo jiné podílely osobnosti z ČR, je však daleko širší. Jedním z cílů je i rozvoj studia polovodičů na takové úrovni, která by Česku zajistila dostatek odborníků.

Zástupci CNSC u podpisu smlouvy zavazující k přípravě Českého polovodičového centra. | Autor: archiv ČVUT

„Podpora polovodičového vzdělávání je jednou z pěti oblastí schválené Národní polovodičové strategie, kterou inicioval CNSC. Patří do ní plán dosáhnout do roku 2029 stavu 9 tisíc kvalifikovaných pracovníků v polovodičovém průmyslu. Tomu odpovídají konkrétní úkoly. I přes významné úspěchy českých vysokých škol nelze v oblasti polovodičů žádnou z jednotlivých tuzemských univerzit považovat za světově významnou, ale v případě účelného propojení jejich kapacit a způsobilostí už o světových ambicích hovořit můžeme. A právě to je jednou z rolí CNSC,“ říká Michal Lorenc, viceprezident Czech National Semiconductor Cluster.

Polovodiče: Budoucnost, kterou chcete studovat

Na poptávku po odbornících v oblasti polovodičů, kterých v Česku aktuálně chybí okolo 3 000, reagují přední technické vysoké školy. Celé studijní programy chystá či už nabízí brněnské Vysoké učení technické v Brně (VUT) a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Samostatné studijní předměty mají v nabídce pražské České vysoké učení technické (ČVUT), Technická univerzita v Liberci (TUL), VŠB-Technická univerzita v Ostravě nebo Západočeská univerzita v Plzni (ZČU).

„Lidé si stále více uvědomují důležitost čipů a polovodičů ve společnosti a v každodenním životě. Projevuje se to i na zvýšeném zájmu o studijní programy zaměřené na výuku polovodičů a mikroelektroniky obecně u nás na VUT. Jen na FEKT je v příslušných programech již nyní o 25 procent více přihlášek než v předchozích letech, přičemž hlásit se je možné do konce března. I to je jeden z cílů Národní polovodičové strategie – zvýšit počty studentů v těchto programech,“ říká Jiří Háze, viceprezident CNSC a vedoucí Ústavu mikroelektroniky na VUT.

Laboratoř Ústavu mikroelektroniky na FEKT VUT. | Autor: Jakub Rozboud

Zájem o studium podporuje i pilotní projekt kontraktového financování schválený vládou začátkem roku 2025. Jeho cílem je zatraktivnit obor pomocí stipendií, stáží a přímé spolupráce s firmami, které nabízejí reálné uplatnění už během studia.

Mnohé z univerzit mají vazby na zahraniční polovodičový výzkum a výrobu. Spolupráce tak probíhá třeba s německým sdružením Silicon Saxony sídlícím v Drážďanech nebo tchajwanskou společností TSMC. Další tchajwanské firmy zaměřující se na polovodiče plánují expanzi do Česka v první polovině letošního roku.

Česká spolupráce s Tchaj-wanem

Velkou roli v mezinárodní spolupráci hrají právě vztahy s Tchaj-wanem, špičkou ve výzkumu a výrobě čipů. Tchajwanské firmy financují vznik tří výzkumných center v Česku a zvažují zdejší investice. Studenti z VUT jezdí do Tchaj-wanu na stáže učit se, jak navrhovat čipy s umělou inteligencí nebo jak řešit jejich kybernetickou bezpečnost. V budoucnu mohou tchajwanské firmy v Česku zakládat svá sídla, což s sebou přinese poptávku po dalších odbornících na čipy a pracovní příležitosti v jednotlivých krajích. Příkladem, jak to může fungovat, je výrobní závod americké firmy onsemi v Rožnově pod Radhoštěm.

Otevření čipového centra ACDRC. | Autor: Tomáš Hájek

Rožnov: Město, kde se vyrábějí miliardy čipů

Významným hráčem na trhu s čipy je společnost onsemi, která loni oznámila investici dvou miliard dolarů do rozšíření závodu v Rožnově pod Radhoštěm. Realizací investice by závod vyráběl inteligentní výkonové polovodiče, jež jsou nezbytné pro zlepšení energetické účinnosti elektromobilů, obnovitelných zdrojů energie a datových center s umělou inteligencí. Aktuálně má onsemi přes 1 600 zaměstnanců, ročně vyrobí 3 miliardy čipů a 3 miliony polovodičových desek.

„Naše zkušenost v onsemi jasně potvrzuje, že rozvoj polovodičového průmyslu má zásadní pozitivní dopad na regionální ekonomiku. Jen v našem rožnovském závodě jsme v uplynulých letech investovali miliardy korun do modernizace výroby. S tím souvisí i poptávka po technicky vzdělaných zaměstnancích, proto úzce spolupracujeme s univerzitami i středními školami na popularizaci technických oborů i vzniku specializovaných studijních oborů. Czech National Semiconductor Cluster vnímáme jako klíčovou platformu pro mezioborovou spolupráci, která umožní ještě efektivnější propojení výzkumu, výroby a vzdělávání,“ uvedl Radek Václavík, ředitel návrhového střediska onsemi a člen Průmyslové rady VUT. „Se stoupající globální poptávkou po čipech očekáváme, že rozšiřování výroby v onsemi přinese dlouhodobou stabilitu a konkurenceschopnost celému regionu. Dlouhodobě například spolupracujeme na identifikaci potenciálních nových dodavatelů z Česka. Významná část zahraničních dodavatelů, s nimiž jednáme, zároveň plánuje, že si v Česku založí pobočky nebo bude zařízení servisovat prostřednictvím místních firem,“ doplnil.

Česká kvalita ve světovém měřítku

V současné době patří mezi nejvýznamnější producenty čipů USA, Jižní Korea, Tchaj-wan a Čína. Evropa je silná v segmentu čipů pro výkonové aplikace, včetně řešení založených na karbidu křemíku. Česko je v této oblasti na úrovni Německa, Rakouska, Francie nebo Itálie. Pozice ČR v polovodičovém průmyslu je perspektivní s potenciálem významně zasáhnout do evropského i světového trhu. Cílem je ale především rozvoj takzvaných fabless firem, tedy společností, které se soustředí na návrh a aplikace čipů, a jejich výrobu outsourcují. Právě v této oblasti může Česko i díky úsilí CNSC v příštích letech zazářit.

ČESKÝ NÁRODNÍ POLOVODIČOVÝ KLASTR, CZECH NATIONAL SEMICONDUCTOR CLUSTER

CNSC je předním členem největší klastrové organizace Silicon Europe Alliance a největší globální polovodičové organizace semi.org. CNSC inicioval Národní polovodičovou strategii, kterou realizuje například v rámci Pilíře I EU Chips Act zapojením ČR do sítě evropských čipových kompetenčních center a do platformy pro návrh čipů. CNSC také rozvíjí projekty s tchajwanskými partnery, byl u zrodu akademického centra pro návrh čipů ACDRC (Advanced Chip Design Research Center). Členové klastru tvoří konsorcium Czech Semiconductor Centre (CSC) a klastr je zapojen do dalších klíčových výzev EU ChipsAct, IPCEI ME/CT. CNSC rozvíjí polovodičovou diplomacii a polovodičové kompetence svých členů z oblasti průmyslu, univerzit, ústavů Akademie věd a jiných subjektů (inovační centra, municipality). Mezi ně patří například firmy onsemi a Codasip nebo univerzity: Vysoké učení technické a Masarykova univerzita v Brně, České vysoké učení technické a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Západočeská univerzita v Plzni a VŠB – Technická univerzita v Ostravě. V současné době se k nim připojuje také Technická univerzita v Liberci.

ČIPY NA BÁZI KARBIDU KŘEMÍKU

Karbid křemíku, SiC, je klíčový materiál pro budoucnost energetiky, elektromobility i výpočetní techniky. Čipy z něj vyrobené jsou menší, efektivnější, odolnější a mají delší životnost než čipy křemíkové. Čipy na bázi karbidu křemíku jsou účinnější než řešení na bázi křemíku, ztrácejí méně energie ve formě tepla a mají tak nižší nároky na chlazení. V reálu se toto projeví zvýšením dojezdu elektromobilů, efektivnějším využitím energie ze solárních panelů a možností vysoce účinného napájení infrastruktury umělé inteligence, která je energeticky velmi náročná.

Kontakt pro média:

doc. Ing. Jiří Háze, Ph.D.

tel.: 541 146 102,

e-mail: haze@vut.cz